Sklon svahu

Sklon svahu je nejdůležitějším jednotlivým faktorem pro odhad lavinového nebezpečí.

Sklon v místě odtrhu

Graf ukazuje počet lavinových nehod podle sklonu svahu, vzorek několika stovek nehod z Alp. Americké a kanadské statistiky jsou v podstatě stejné.

Kde se tvar křivky bere?

• Na málo strmých svazích je vznik laviny obtížný, "tření" s povrchem je výrazně větší, než složka tíhy působící po svahu.
• Nejkritičtější jsou svahy v úzkém rozsahu sklonů, kde jsou síly přibližně vyrovnané. Potom stabilita citlivě závisí na sněhovém profilu. Nejnebezpečnější je situace, kdy je svah ještě stabilní, ale nevelké dodatečné zatížení například člověkem způsobí porušení rovnováhy a pád laviny.
• S dalším zvětšováním sklonu se nebezpečí lavin zmenšuje. Sníh se sype ze svahu už v průbehu sněžení, velmi prudké svahy "čistí" časté přirozené sesuvy a laviny z prachového sněhu.

Zatímco tvar křivky je dosti univerzální, poloha maxima se trochu liší v závislosti na sněhovém klimatu. V přímořském klimatu se sníh udrží i na prudších svazích a křivka je posnutá k prudším svahům. V čistě kontinentálním klimatu naopak.

Zásadní rozdíly nastávají v rozsahu 10-15 stupňů, a s uvážením nějakých informací o sněhovém profilu jsou důležité rozdíly řádově několik stupňů. Člověk bez cvičení a bez pomůcek obvykle odhaduje s chybou desítek stupňů (téměř vždy sklon nadhodnocuje). Je tedy asi celkem jasný jeden velký krok k přesnějšímu odhadování rizika lavin - lepší stanovení sklonu svahu. Měření sklonu svahu je možní několika metodami, od odečítání na mapě už při přípravě tůry, po měření s inklinometrem (sklonoměrem) po různé fígle s použitím hůlek. (Blíže viz Měření sklonu svahu)

Odhad bez cvičení je dost špatný, ale jako v mnoha jiných případech, dá se cit pro sklon výrazně zlepšit. Zkušený pozorovatel dokáže odhadovat s chybou několika stupňů, lavinový expert se může "intuitivně" vyhýbat nebezpečným sklonům okolo 38° a volit trasu spojující bezpečnější úseky.

Profil svahu

Obecně tvar svahu může být konvexní nebo konkávní a jako mezní případ zcela rovný. Z hlediska možnosti uvolnění laviny je to oproti sklonu v okolí místě zatížení méně významné.

Není to docela jedno, na ohybech se mohou soustředit tahová a tlaková napětí (viz obrázek)

• U konvexního tvaru kromě jiných sil drží sníh na místě podpora z vrchu svahu, kde je menší sklon. To znamená tahové namáhání, a menší stabilitu.
• U konkávního je podpora zespod svahu, kde je menší sklon. To znamená tlakové namáhaní, ve kterém je sníh pevnější.

Efekt je výraznější u menších svahů. Oproti sklonu je to ale druhořadý faktor.

Kromě objektivních vlivů na sníh se tvar svahu často projevuje v lidském rozhodování. Při sestupu konvexním svahem obvykle není vidět místo s největším sklonem, a sklon se postupně zvyšuje. Sestupující se tak může dostat do příkrého místa, kde by být nechtěl. Rozhodnutí vrátit se vzhůru a případně sestupovat jinudy bývá náročné, takže sestupující často zvolí pohodlnější, ale nebezpečnější variantu.

Ve statistikách nehod vychází jako nebezpečnější konvexní svahy.