Rutschblock test ^[1] neboli test "kluzným blokem" je dnes nejuznávanější test stability sněhového profilu.

Obsah 1 Provedení 2 Vyhodnocení 3 Výhody 4 Nevýhody 5 Zádrhele a nejasnosti 6 Zdroje

Provedení

Test lze provádět na svahu se sklonem alespoň 30°. Pro test je potřeba izolovat blok sněhu.

• Odkope se čelní stěna, asi na délku lyže (přesně 2m)
• Izolují se zbývající tři stěny. Blok by měl být 1.5m široký (změříme pomocí hůlky) a může být mírně lichoběžníkového tvaru, zúžovat se k zadní stěně. Lichoběžníkový tvar má význam, pokud blok odřezáváme pilou - při nesprávné lichoběžnikovitosti by se blok mohl zaseknout.
• Dále se testující na blok postaví (s lyžemi) u jeho horního okraje.
• Blok namáhá postupně vzrůstajícím zatížením, dokud neselže.

Postup namáhání a zároveň stupnice výsledků

1. Blok selhal při izolování stěn.
2. Blok selhal, když se na něj lyžař postavil.
3. Blok selhal při zhoupnutí na lyžích (bez poskoku).
4. Blok selhal po jednom mírném poskočení.
5. Blok selhal po jednom pořádném poskočení. (dopad na stejné místo jako předtím)
6. Blok selhal po skoku v botech bez lyží. (Alternativa: více tvrdých skoků s lyžemi.)
7. Blok neselhal.

Vyhodnocení

Test velmi názorně demonstruje, při jakém zatížení sníh selhává. Slovně se stupně 1.-3. označují jako nestabilní, 6.-7. stabilní sníh, 4.-5. je "něco mezi". Anglický original nabízí infantilní snadno zapamatovatelnou říkanku: One, two, three do'nt go ski, for, five still can die, six, seven ski to heaven.

Originální Rutschblock kalibrace údajně vychází s testů s osobou těžkou 80kg s výstrojí (takže něco méně než 70kg bez výstroje). Je prokázané, že na hmotnosti skákajícího výsledky závisí, takže pro nejlepší výsledky třeba pro nějaký statistický rozbor je ideální je mít ve skupině nějakou správně těžkou osobu :-) Pro praktické použití je spíš důležitá praktikcá ukázka selhání a témto se není třeba příliš trápit. Těžší lyžař bude víc zatěžovat i potenicálně lavinový svah. Problém by mohl nastat při testu s osobou příliš lehkou.

Dále se hodnotí kvalita skluzné plochy. (Zda je rozhrani skluzu hladké, nebo naopak nepravidelné, potrhané.) Někteří autoři doporučují hladkým skluzům věnovat věttší pozornost.

Výhody

• standardní uznávaný test, používaný teoretiky i praktiky z celého světa
• používá se běžné vybavení, test může provádět lyžař nebo snowboardista
• větší velikost vzorku
• zkoumá selhání ve smyku

Nevýhody

• nefunguje dobře pro nestabilní vrstvy nového sněhu blízko povrchu.
• je potřeba svah s dostatečným sklonem

V rámci opatrnosti je vhodné předpokládat, že slabé vrsvy v hloubce menší než penetrace lyží + cm (nebo bot) test neodhalí.

Zádrhele a nejasnosti

V literatuře i praxi se lze setkat s řadou "nestandardních provedení Rutschblocku". Některé postupy mají své opodstatnění a mohou přinést zajímavá data, ale pokud se něco změní nejde o Rutschblock test a neměl by se tak nazývat. Udržení konzistentní metodiky a terminologie je důležité kvůli srovnatelnosti výsledků.

1. Blok s modifikovanými rozměry - například "na délku lyže", nebo s nějakou úpravou podle hmotnosti skákajícího.
2. Blok bez odříznutí zadní stěny.
3. Nestandardní postupy skákání a vyhodnocení.

Pozor! V jednom článku autorů Radek Lienerth, Ondra Nádvorník publikovaném na serveru lezec ^[2] i jinde se objevuje test podobný Rutschblocku s nejasně určenými rozměry bloku a nestandardní stupnicí hodnocení, dokonce s devíti stupni! Stupně 2. a 3. standardního testu jsou navíc slovně hodnoceny nikoli jako nestabilní, ale doporučením pokud nastal případ 4 – 5 je pokračování tůry na zvážení při zachování maximální obezřetnosti. (Případ 4 - 5 odpovídá standardnímu 2 a 3.) Samozřejmě nikomu nic nebrání vytvářet libovolné variace na téma kluzný blok, ale hrozí nebezpečí záměny. Proto pokud o tomto testu někomu vyprávíte, sdělujete výsledky a podobně, je potřeba důsledně užívat nějaké jiné jméno - nabízí se test Zobanovým blokem.

Modifikace bodů 1. a 2. jsou v součanosti předmětem výzkumu, takže se pravděpodobně dočkáme nějakého "aljašského testu", který bude šířku bloku kalibrovat podle hmotnosti, a nebude se odřezávat zadní stěna. Nicméně metodika tohoto testu dosud není hotová.

Zdroje

1. ^ Fohn Paul MB., The "Rutschblock" as a Practical Tool for Slope Stability Evaluation původně Avalanche formation, movement, and effects. IAHS Publ. reprint The Avalanche Review, 7/6, Mar 1989 via avalanche.org
2. Jamieson B., Johnston C., Experience with Rutschblocks. The Avalanche Review, vol. 11/2, Dec 1992 reprint avalanche.org
3. ^ Lienerth R., Nádvorník O., Lavina!!!. Lezec.cz a jinde. http://www.lezec.cz/clanky.php?xtem=&key=2929