O lavinách se traduje mnoho mýtů a pověr. Ve zhuštěné podobě by se jedna oblíbená dala shrnout: "Laviny jsou objektivní nebezpečí. Bílá smrt, která se kdesi náhodně utrhne a nic netušícího tě zasype."

Skutečnost je taková, že podle zahraničních mnohletých statistik asi v devíti z deseti smrtelých lavinových nehod uvolnila lavinu oběť nebo někdo z její skupiny. (Kanadská studie ^[1] uvádí 92%. U českých občanů by pravděpodobně vyšel o něco nižší podíl. Lavinové nebezpečí se dá docela slušně předvídat.

Samozřejmě i na té tradované představě je kus pravdy - laviny se dají předvídat velmi dobře, ale úplného bezpečí dosáhnout nelze. Také, i když většinu lavin lidé vyvolají sami, část nehod je způsobena přírodními lavinami, které padají shora. Přesto zdaleka neplatí, že bez varování.

Představa, že laviny jsou objektivní nebezpečí a něco mezi nebem a zemí a stejně nikdo nedokáže říci zda se to utrhne má nepříjemné následky. Především se "lavinově vzdělává" málokdo, a pokud se už někdo začne lavinami zabývat, tak většinou ze špatného konce, tou nejméně důležitou částí, záchranou. Kolik lidí nosí pípák? A kolik inklinometr?

Skeptik by teď měl položit obtížnou otázkou: jak dobře se dají laviny předpovídat? Jednu z cest k odpovědi ukazuje následující tabulka.

Obsah 1 Tabulka přežití v lavinovém terénu[2] 2 Srovnání prevence a záchrany 3 Témata prevence 3.1 10 minut 3.2 10 hodin 3.3 10 dní 4 Zdroje

Tabulka přežití v lavinovém terénu^[2]

přesnost odhadu	střední počet dní mezi nehodama	doba bez vážných nehod v letech, podle počtů dní v lavinovém terénu za rok
		víkend (2)	týden+víkend (9)	měsíc (30)	celou zimu (100)
99,99%	3500	5000	1100	350	100
99,9%	350	500	100	35	10
99,5%	70	100	25	7	2
99,0%	35	50	13	1	-
95%	10	10	3	-	-

• 95% svahů je stabilních. Je to tedy "přesnost odhadu", pokud vůbec neodhadujeme, a slepě předpokládáme, že se svah neutrhne. To je zároveň velké štěstí i velmi zákeřná věc. Většina hloupoustí projde bez následků, a často i bez varování.
• 99% je celkem snadné dosáhnout, stačí provést dost základní úvahu s vyhlášeným stupněm lavinového nebezpečí a nápadnými příznaky nebezpečí a aspoň trochu vybírat cestu (nebo lze použít hotové rozhodovací strategie)
• 99,9% záleží na dobrém čtení terénu, vypěstovaném odhad pro sklon svahu, znalosti sněhového profilu, porozumění vlivu větru a počasí a jsou i další faktory a vodítka. A naopak zkratky a chyby rozhodování, kterým je potřeba se bránit.
• 99,99% je přesnost, s jakou umí laviny odhadovat lavinoví profíci. Laviny tedy lze odhadovat velmi spolehlivě.

Jaké "lavinové schopnosti" musí člověk mít, pokud chce dožít stáří, závisí na tom, kolik času v lavinovém terénu tráví. Dost těžko se kvantifikuje, jak malá pravděpodobnost smrti pod lavinou je už "dostatečně malá" - to je individuální rozhodnutí, otázka přístupu k životu, srovnání s tím proč vlastně do lavinového terénu jdu... Zcela jistě ale za hranicemi tohoto textu. Zelené zvýraznění v tabulce značí, že při takto opatrném postupu se riziko laviny dostává na úroveň "každodeních nebezpečí" typu přecházení ulice a podobně.

Srovnání prevence a záchrany

Je vidět, že zlepšováním odhadu a opatrným chováním (prevencí) se dá riziko vážného zranění a smrti snížit o mnoho desítkových řádů. Naopak obvyklé záchrané pomůcky snižují riziko smrti o faktory jako 2x a podobně. To oddůvodňuje předchozí, mírně kontroverzní zmínku o menší důležitosti záchrany. Důraz na záchranu je přehnaný - jedním z důvodů může být i to, že lavinové kurzy vedou a články o lavinách píší nejčastěji odborníci ze záchraných služeb, tedy obvykle lidé "zatížení" na záchranu. Naopak základem pro prevenci je věda o sněhu, meteorologie, statistika, ale též psychologie vnímání, rozhodování, pedagogika. Pro "úvodní kurzy" jsou dokonce dost možná psychologické aspekty vůbec nejdůležitější.

Témata prevence

Jak zvýšení přesnosti odhadu a snížení rizika dosáhnout? Lavinová problematika je velmi široká, čas který lidé chtějí věnovat lavinovému vzdělávání omezený, a tak je na místě zvážit, jaké znalosti vedou nejrychleji k zlepšení odhadu lavinového rizika. Obecné pomůcka pro zapamatování říká, že vznik laviny určuje terén, sníh, počasí a zajímá nás to vztažené k člověku.

• Terén. Čtení terénu. Terenní faktory jsou pro předpověď nejdůležitější. Terén je rozhodující i pro možné následky utržení laviny. Mapa a inklinometr jsou dvě zároveň velmi účiné a nejlevnější lavinové pomůcky. (Inklinometr lze nahradit "fígly s hůlkama".) Terén je zaroveň relativně dobře uchopitelné témat - heslovitě

• většina faktorů se dobře interpretuje a má sruzumitelné důvody
• tok laviny je většinou dobře představitelný

Mapa a inklinometr jsou dvě zároveň velmi účinné a nejlevnější lavinové pomůcky. (Inklinometr lze nahradit "fígly s hůlkama".)

• Sníh. Analýza sněhového profilu je sice mocný nástroj, ale asi nejkomplikovanější část lavinové prevence vůbec. Nejsou známa jednoduchá algoritmická pravidla jak posoudit bezpečnost sněhového profilu. "Pravidla" mají četné výjimky.

Příklad: Čerstvý prašan se špatně váže na tvrdou krustu (velký rozdíl tvrdosti, velikosti zrn,...) a vytváří tak slabé rozhraní. Pokud je ale v době začátku sněžení krusta mokrá, sníh se naváže dobře, a rozhraní může být pevnější než vrstva čerstvého sněhu. Pokud ale po sněžení dojde k velkému ochlazení a mezi krustou a povrchem sněhu je velký rozdíl teplot, může se nad krustou vytvořit velký teplotní gradient a slabá vrstva facetových krystalů.

Je několik dobře známých nebezpečných vrstev (dutinová jinovatka), ale z jejich nepřítomnosti obvykle nelze vyvodit, že profil je stabilní. K umocněním složitosti hodocení příspívá variabilita sněhu, tedy rozdíly v různých místech a na různých svazích.

Naštěstí existuje několik přístupů, jak se složitosti zkoumání sněhu obejít. Především je možné se využít hotového zhodnocení stability sněhu - lavinové předpovědi a vyhlášeného stupně lavinového nebezpečí (v horách, kde funguje služba takové předpovědi vydávající).

Zadruhé, jako ještě poměrně funkční zjednodušení je možné se omezit na otázku, zda je sníh stabilní a po hlubších příčinách nepátrat. Nejsnáze zhodnotitelnou pomůckou jsou v tomto případě testy stability, které přímo odpovídají na to, co nás nakonec zajímá. Naneštěstí jejich platnost a spolehlivost omezuje zmíněná variabilita sněhu (totéž platí pro všechny metod založené na "reprezentativním svahu").

Zatřetí, často zjevné a nápadné klíče k odhadu přímo bijí do očí - nejlepším příznakem lavinového nebezpečí jsou přírodní sesuvy a laviny. Přesto je zaznamenána řada nehod, kdy oběti tuhle informaci ignorovali nebo podcenili. Totéž platí pro klíče viditelné na povrchu sněhu jako třeba šíření trhlin.

• Počasí. Počasí je vždy na mnoha místech řetězce příčin vedoucího k uvolnění laviny. Počasí vytváří strukturu sněhového profilu. Zkušený profesionál dokáže ze znalosti počasí zimního období odhadnout přibližně sněhový profil, a naopak z profilu přibližně rekonstruovat průběh počasí. Problém vztahu sněhu a počasí je poměrně komplexní, naštěstí ale existují přijatelně spolehlivá zjednodušení.

Počasí je navíc samo o sobě rozhodujícím faktorem v mnoha nelavinových nehodách a mělo by být objektem zájmu každého, kdo se chce bezpečně pohybovat v horách.

Čemu se tedy především věnovat? Následující seznam uspořádaný podle objemu hodin (čti potřebného úsilí), je pokusem o odpověď - co učit, co se učit.

10 minut

Za vyhlášeného stupně lavinového nebezpečí 5 a 4 nelezeme do hor. Za stupně 3 a 2 se držíme rovných dobře známých zimních cest kudy chodí opravdu hodně lidí, nekřižujeme lavinové dráhy a nevstupujeme na žádné svahy prudší než loučka pro lyžařskou mateřskou školku. Pokud taková tůra není možná nebo nás nebaví, sedíme doma či na chatě a studujeme lavinovou prevenci. Za stupně 1 při zmrzlém jarním firnu se můžeme vydat do prudších svahů.

10 hodin

Jednoznačně prioritu má terén a hlavně prvořadé terénní faktory jako sklon svahu a jeho měření z mapy i na svahu, terénní pasti, vliv kotvení atd. Z vědy o sněhu je vhodné pochopit základní procesy, které ve sněhu působí - sesedání, zpevňování, vznik napětí, rozdíly mezi prachovou a deskovou lavinou a suchou a mokrou lavinou. Dále je vhodné se naučit to nejdůležitější, co se dá vidět bez kopání, ať už se to týká sněhového profilu nebo počasí (povrch sněhu, vítr). Samozřejmě je dobré se podrobně seznámit s významem předpovědi a stupnice lavinového nebezpečí. Vhodným tahákem k zapamatování může být některá hotová rozhodovací strategie. Tak dvě hodiny se vyplatí věnovat lidskému rozhodování a jeho chybám (heuristické pasti). Pokud zbývá čas, tak je možné se naučit nějaké testy stability - rutschblock test, test zkušebního svahu.

10 dní

S prostorem deseti dní je možné se vrhnout pod povrch.

Zdroje

1. ^ 
2. ^  Tremper, B., Staying alive in avalanche terrain, The Mountaineers, Seattle 2001. ISBN 0-89886-834-3 Citace k 1. vydání. Uvedená tabulka koncepčně vychází z tabulky 1.1 str 19.